Standardy pro reportování udržitelnosti jsou na světě. Jednodušší a přehlednější

Finální podoba EU standardů, podle kterých budou firmy napříč sektory reportovat o udržitelnosti, je na světě. Standardy pod názvem European sustainability reporting standards (ESRS) připravila Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) a jejich povinnost zavádí evropská reportovací směrnice CSRD. Oproti původnímu návrhu jsou jednodušší a přehlednější.

Standardy mimo jiné stanovují povinnost měřit a vykazovat uhlíkovou stopu nebo popsat analýzu rizik, kterým firmy čelí v souvislosti s klimatickou transformací. Dále stanovují povinnost měřit a vykazovat významné dopady na lidi a životní prostředí v dodavatelském řetězci.

Standardy jsou rozčleněny do tří základních pilířů: E, S a G.

V pilíři E, který se věnuje životnímu prostředí, je 5 základních témat:

E1-Klimatická změna
E2-Znečištění
E3-Vodní a mořské zdroje
E4-Biodiverzita a ekosystémy
E5-Využití zdrojů a cirkulární ekonomika

V pilíři S jsou čtyři témata popisující různé skupiny obyvatel, které firma ovlivňuje:

S1-Vlastní pracovní síla
S2-Pracovníci v dodavatelském řetězci
S3-Ovlivněné komunity
S4-Spotřebitelé a koncoví uživatelé

Pilíř G obsahuje jedno téma týkající se obchodního chování:

G1-Business conduct

Co se v novém návrhu změnilo

Autoři EU standardů vydali jejich draft již v červnu roku 2022 a otevřeli příležitost pro veřejnou diskusi. V rámci toho sbírali podněty, co a jak ve svém návrhu vylepšit.

Zde jsou tři základní body, které řešili:

1) Autoři se pokusili co nejvíce přiblížit již zavedeným mezinárodním reportovacím standardům, především mezinárodnímu návrh od ISSB (International Sustainability Reporting Standards Board) a GRI standardům.

2) Od začátku byl velký důraz kladen na princip double materiality, takzvané dvojité významnosti. To znamená vykazování toho, jak firma ovlivňuje společnost a životní prostředí. Tedy jaký je její dopad navenek. A jak udržitelnost ovlivňuje danou firmu a její finanční hodnotu zevnitř.

Opět je zde kladen důraz na co největší zjednodušení. Část ESG dat budou muset zveřejňovat všechny firmy – například spotřebu energií nebo spotřebu vody. Další data budou firmy zveřejňovat podle toho, jaké jsou jejich dopady na životní prostředí a společnost a jakým rizikům čelí nebo mohou čelit v souvislosti s klimatickou změnou.

3) Autoři se dále zaměřili na zjednodušení standarů tak, aby reportování pro firmy znamenalo co nejmenší zátěž. Zmizela řada požadavků na povinné reportování. Firmy tak budou muset povinně reportovat méně informací. Zbytek se bude týkat pouze vybraných odvětví. 

Některé požadavky na reportování jsou odloženy o jeden až tři roky. Například povinnost zveřejňovat data o dopadech dodavatelského řetězce bude posunuta o tři roky.