Evropský parlament schválil směrnici, která firmám nastaví pravidla pro reportování nefinančních dat jako je například uhlíková stopa. V Česku se bude reportovací povinnost týkat přibližně tisícovky firem. Důvodem zavádění nové legislativy je nasměrování financí do zelené transformace ekonomiky.
Povinný reporting podle směrnice pod zkratkou CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) části tuzemských firem uloží povinnost zveřejňovat například údaje o svých emisích nebo využívání obnovitelných zdrojů. Nová směrnice nastaví pravidla pro reportování o rizicích a dopadech na udržitelnost velkých společností v Evropské unii.
Nefinanční reportování se týká životního prostředí (například uhlíkové stopy podniku), sociální odpovědnosti firmy (například férové mzdy a rovná práva pro všechny) a kvality řízení firmy. Jde o takzvaná ESG kritéria (Environmental, Social, Corporate Governance). Směrnice CSRD zavede podrobnější požadavky na reportování dat, určí nová pravidla pro zveřejňování informací o jejich udržitelnosti a vyjasňuje, jak ESG data reportovat. Jde například o emise skleníkových plynů a související cíle nebo o spotřebu energie a závislost na fosilních palivech.
Směrnice požadavky rozšiřuje na všechny velké společnosti splňující alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně jedna miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Povinnost bude dopadat i na všechny společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodované na burze kromě mikro společností.
ESG data si žádá trh
Povinnost reportování bude pro firmy nabíhat postupně. Od 1. ledna 2024 bude platit pro největší korporace, které už nyní reportují podle stávající legislativy NFRD. Velké společnosti nad 250 zaměstnanců mají stanovený nejzazší termín pro reporting na 1. ledna 2025. Kótované malé a střední podniky se k reportingu připojí od roku 2026, mohou ale ještě využít dvouletou výjimku. Dá se ale očekávat, že i od ostatních malých a středních podniků budou klíčová ESG data vyžadovat finanční instituce i velcí odběratelé, například aby dokázaly dopočítat svou uhlíkovou stopu (Scope 3).
Cílem legislativy je zajistit transparentnost na trhu, omezit greenwashing a umožnit efektivní přesměrování financí do zelené transformace ekonomiky, tedy poskytnout investorům dost informací na to, aby se mohly odpovědně rozhodovat. V řádu dnů od přijetí směrnice CSRD Evropským parlamentem bude legislativa publikována v Úředním věstníku EU, a poté mají členské státy maximálně 18 měsíců na její zavedení do národních právních řádů.
Co budou muset dané společnosti reportovat udávají evropské standardy pro reporting o udržitelnosti. Jejich detailní podobu nyní dokončila Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG).
Jak uvádí organizace Frank Bold, jejíž experti se na vývoji a přijetí standardů podíleli, standardy pokrývají strategické informace a 10 tematických oblastí včetně klimatu, znečištění, vodních zdrojů, biodiverzity, cirkulární ekonomiky, vlastní pracovní síly, pracovníků v hodnotovém řetězci, komunit a konečných uživatelů, a obchodního chování. Standardy také implementují řadu mezinárodních iniciativ, včetně TCFD, GRI, vznikajících mezinárodních standardů pod IFRS a norem OSN a OECD pro náležitou péči v oblasti udržitelnosti.
je součástí naší firemní DNA. Řešíme ji nejen s našimi klienty, ale je naší hlavní hodnotou v práci i v osobním životě.
