I menší firmy mohou vyhovět požadavkům odběratelů na ESG díky on-line nástrojům

Udržitelnost a kritéria ESG jsou pro odběratele stále důležitější. Někteří už to zohledňují při zadávání zakázek. To se může dotknout i malých a středních firem, které by měly udržitelnost také řešit. Těm můžeme pomoci.

Je to situace, s níž se jako konzultanti v poslední době setkáváme poměrně často: firmě se ozve odběratel s žádostí o poskytnutí ESG dat. To znamená údajů o uhlíkové stopě, nakládání s odpady, používání materiálů a případně dalších informací, které se vážou k udržitelnosti s ohledem na dané odvětví. V řadě případů je dodání ESG dat podmínkou pro další spolupráci. Například mobilní operátor Vodafone přikládá 20 % hodnocení zakázky právě faktorům ESG. Firmy se tak dostávají do situace, kdy je pro ně ESG životně důležité.

Děje se tak už nyní, tedy ještě před platností reportovací směrnice CSRD (směrnice o reportingu udržitelnosti), podle níž budou první firmy od příštího roku povinně informovat, jak na tom s udržitelností jsou. A dle našich zkušeností řeší požadavky na ESG nejen velké společnosti, ale daleko menší podniky, na které tlačí jejich velký odběratel. Ten si musí ohlídat, jak jsou na tom s udržitelností jeho dodavatelé.

Jaké informace odběratelé chtějí

Pozorujeme, že menší společnosti se zkratkou ESG či pojmem udržitelnost zatím zpravidla nepřišly do styku nebo jen okrajově. To je ale chyba, protože požadavky na ESG dříve či později přijdou.

Velcí odběratelé chtějí po svých dodavatelích vybrané informace, které se mohou lišit podle odvětví. Obecně se ale jedná o klíčová data jako je uhlíková stopu, materiály a odpady, znečištění a podobně. Například v potravinářství a zemědělství jsou vyžadované údaje o biodiverzitě. Kromě konkrétních dopadů se odběratelé ptají také na to, jakým způsobem je firma chce řešit. To se týká například lidských práv, nakládání s odpady apod.

Vyhovět těmto požadavkům je pro menší a středně velké firmy často finančně nedostupné. Existují ale nástroje, které s tím firmám pomohou. Jeden takový máme k dispozici a pro firmy vytváříme reporty ve zjednodušené formě, jež jsou pro jejich potřeby dostačující a finančně dostupné.

Proč roste tlak na udržitelnost

Tlak na udržitelnost roste kvůli cíli Evropské unie stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. V řízení přechodu na „zelenější“ hospodářství má pomoci také legislativa, která dopadne mimo jiné na firmy. Ty by kromě povinnosti reportovat ESG měly sledovat také své dopady v rámci podniku a celého hodnotového řetězce – tedy u svých dodavatelů, odběratelů i produktu. To se týká zejména firem s dodavateli v rozvojových zemích, kde se na ochranu životního prostředí či zaměstnanců nehledí tolik jako v Evropě.

K tomu má sloužit chystaná směrnice o náležité péči pod zkratkou CSDD (Corporate Sustainability Due Diligence), která přinese další úroveň odpovědnosti firem za řízení sociálních a environmentálních dopadů v celém hodnotovém řetězci, včetně přímých a nepřímých dodavatelů. Proces due diligence je také součástí už zmíněné reportovací směrnice CSRD, podle níž budou některé firmy už brzy povinně reportovat o udržitelnosti. Pokud se tato povinnost dotkne i vaší společnosti, zjistíte jednoduše a zdarma zde.

Zmíněná směrnice pod zkratkou CSDD, jež se chystá na celoevropské úrovni, už od letošního ledna platí samostatně v Německu. Zákon pod zkratkou LkSG se zaměřuje na ochranu lidských práv (ochranu před dětskou prací, právo na spravedlivou mzdu, atd.) Legislativa se týká tamních velkých společností, jež po svých dodavatelích, včetně těch z Česka, budou žádat nebo už vyžadují její dodržování. A to bez ohledu na velikost společnosti.

I pro malé a střední firmy bude tedy důležité, aby znaly svoji uhlíkovou stopu a další informace o tom, jaké jsou jejich dopady na životní prostředí a společnost. Firmy by měly tyto výzvy aktivně řešit a být připravené na to, že stále více odběratelů bude posuzovat jejich produkty a služby i z hlediska udržitelnosti a kritérií ESG.