Zavádění udržitelnosti a společenské odpovědnosti do firem je komplexní a bohaté téma. Může se zdát, že to vyžaduje podrobné studium celé problematiky, než se začnete rozhodovat, jakým směrem se vydáte a co přesně budete dělat. Je pravda, že pod odpovědností si každý představí něco jiného a od toho se odvíjí i různé udržitelné strategie, aktivity a cíle. Avšak zavedení udržitelnosti v zásadě spočívá v ustáleném sledu kroků, které jsou pro všechny firmy shodné. Forma tedy zůstává stejná, jen obsah je unikátní pro každou firmu. Dodržením těchto osmi kroků dospějete k vaší jedinečné podobě udržitelnosti.
1. Revize udržitelnosti a benchmarking
Pokud si firma udělá tzv. revizi udržitelnosti (používá se také počáteční zhodnocení, rating nebo zelený, vnitřní audit) značně si zjednoduší celý proces zavádění udržitelnosti. Revize spočívá v sesbírání dostatečného množství nefinančních informací o firmě a následném vyhodnocení udržitelnosti vůči normám, standartům, certifikačním požadavkům a především konkurenci. Jednou z možností je dělat to “ručně”. Data od konkurenčních firem najdete v jejich CSR reportech nebo pohromadě v databázi Kodexu udržitelnosti Zde máte dokonce možnost filtrovat si data podle jednotlivých indikátorů, zemí původu, počtu zaměstnanců, typu průmyslu apod. Ruční metoda je však poměrně pracná a také vyžaduje jistý přehled v problematice.
Pro jednodušší a více komplexní porovnání lze využít online nástroje, které informace o společnosti prověří automaticky a udělí jí určitou známku nebo procentuální ohodnocení vypovídající o její udržitelnosti v jednotlivých oblastech (více o oblastech zde: environmentální, sociální a ekonomické). Výsledkem revize jsou informace o vlivu na životní prostředí, dopadech na společnost a její okolí a vztazích s dodavateli, zaměstnanci i zákazníky. Tím, že se firma následně zaměří na své nedostatky, dosáhne při příštím hodnocení lepšího výsledku a za pár let se může pyšnit zlepšující tendencí své celkové udržitelnosti.
2. Vytvoření pracovní skupiny
Agendu společenské odpovědnosti musí mít ve firmě někdo na starosti. Při spolupráci s externí firmou je dobré jmenovat interního zaměstnance, který bude za komunikaci s konzultanty zodpovědný. V každém oddělení by měla být dále aspoň jedna kontaktní osoba, se kterou lze otázky společenské odpovědnosti konzultovat. Jako nešťastné řešení se ukázalo, pokud si tuto problematiku berou na starost oddělení HR, PR, nebo marketingu. Široká agenda má v takovém případě tendenci omezovat se pouze na otázky spojené se zaměřením oddělení a ostatní aktivity jsou upozaděny. Koordinátor (nebo manažer) CSR by měl být proto postaven mimo specializovaná oddělení a mít možnost nadhledu.
Všichni, kdo mají CSR na starost, nebo jsou kontaktními osobami pro daná oddělení, tvoří společně “pracovní skupinu společenské odpovědnosti”. Pro efektivitu zavádění udržitelnosti je klíčové, aby všichni zapojení zaměstnanci měli k této problematice pozitivní vztah a měli zájem podílet se na daných aktivitách. Kromě konkrétní práce je totiž udržitelnost především filozofií.
3. Definování důležitých témat
Definování důležitých témat, kterými se firma bude zabývat, je stěžejní pro zavádění společenské odpovědnosti. Podrobný popis jak dospět k oblastem zájmu vaší firmy se dočtete v tomto článku.
Podstatné je, aby byli do procesu zapojeni zástupci různých částí firmy včetně vedení. Nezanedbatelné je také vyvolání diskuze se stakeholdery. A nakonec – výsledná témata by měla korelovat s podnikatelským zaměřením firmy. To jí umožní pohybovat se ve světě, který je pro ni známý a bezpečný a může i zde maximálně využívat svou expertízu.
4. Vytvoření strategického plánu
Poté, co si firma vyjasnila, kdo jsou její stakeholdeři, co je zajímá a jakými tématy by se měla zabývat, přichází na řadu vytvoření Strategie udržitelnosti. Ta by měla vystihovat, jak firma hodlá propojit udržitelnost se svým byznys plánem. Její hlavní část spočívá v podrobnému rozboru několikaleté vize, která se bude naplňovat.
Ve strategii by neměly chybět dlouhodobé cíle, které definují, jak moc a do kdy se firma zlepší oproti současnému stavu. Takovým typickým dlouhodobým cílem je například energetická soběstačnost do roku 2030. S posouzením co jsou pro firmu reálné cíle pomohou výsledky revize a později i CSR report (ke kterému se dostaneme v dalších krocích). Z cílů pak vychází konkrétní závazek, kterým se vedení firmy veřejně upisuje k plnění svých (hlavních) cílů a dodává tak celému procesu váhu i mediální pozornost.
5. Zavedení udržitelných procesů a projektů
V tuto chvíli firma rozpoznala své nedostatky a body zájmu a vytvořila si strategii. Na řadu tak přichází samotná implementace strategie pomocí nastavení procesů a realizace projektů. Takové aktivity mohou mít velmi různou podobu a opět závisí na typu firmy i její firemní kultuře. Například některé firmy se zaměří na snižování emisí uhlíkových plynů, zatímco jiné zlepší vyváženost mužů a žen mezi zaměstnanci.
Kromě toho, že by zaměstnanci měli být zapojeni už o začátku (viz krok 2), jsou to právě oni, na jejichž rozvoj by se mělo vedení koncentrovat v první řadě. Udržitelnost totiž nevychází z etických kodexů, nařízení, strategií nebo jiných dokumentů a pravidel, ale vychází ze zaměstnanců firmy. A právě proto zajištění jejich vzdělávání, zdravé motivace, spokojenosti a podpora jejich angažovanosti jsou tím nejlepším prvním krokem.
6. Vyhodnocení udržitelnosti a benchmarking
Dalším krokem, po vytvoření CSR plánu a realizaci konkrétních aktivit, je samotné zpracování CSR reportu. CSR report, neboli Zpráva o udržitelnosti, má svá pravidla, jak ho sestavit. Kromě jiného je to nástroj, kterým firma zpětně zhodnotí, jak úspěšné byly její udržitelné aktivity. Ve zprávě se počítá vliv podle daných indikátorů, což je dobré pro porovnání “environmentální a sociální” výkonnosti s jinými firmami nebo s výsledky v dalších letech. Ke kalkulaci značně pomohou i výsledky z revize.
V této fázi byste měli také vytvořit a revidovat své krátkodobé a střednědobé cíle, aby bylo jejich dosahování reálné a zároveň dostatečně ambiciózní. (Například zvýšit procento obnovitelných obalů do roku 2021 na 60%, Snižovat emise skleníkových plynů o 5% ročně nebo snížovat fluktuaci a vyrovnat genderové rozdíly.) Kromě indikátorů je zde prostor i na popis jednotlivých strategií a aktivit, které zlepšují situaci uvnitř nebo vně firmy, byť je firma jinde nekomunikuje. Zpráva se tak stává marketingovým nástrojem a zároveň kronikou o firmě, o jejím fungování, poslání i o tom, jakým způsobem přispívá společnosti. Více se o CSR reportech dočtete v tomto článku.
Citlivým tématem v rámci udržitelnosti je komunikace. Často je to totiž podceňovaná a nedostatečně využitá nebo naopak velmi přeceňovaná oblast. To se týká firem, které komunikační fázi upřednostňují před samotným dosahováním vyšší udržitelnosti. Firma by měla prezentovat, jaké odpovědné aktivity dělá, aby inspirovala svou konkurenci, prokázala svým odběratelům a investorům, že myslí na budoucnost a samozřejmě zúročila svou snahu i při získávání zákazníků. Komunikovat vlastní podnikovou odpovědnost je důležité nejen externě, ale především interně! Často se to považuje za nejdůležitější součást udržitelnosti firmy. Přibližovat smysl aktivit svým zaměstnancům, pomáhá zvyšovat jejich porozumění a příspívá i k pocitu smysluplnosti práce a hrdosti na zaměstnavatele.
Jak už bylo řečeno, nebezpečné je, když firma investuje více energie a času do komunikace zelených eko-aktivit než do jejich samotné realizace. Takový přístup se nazývá greenwashing a firmě se často nevyplácí, protože je za něj propírána médii a veřejností.
8. Externí audit a certifikace
Celý proces může být ještě završen auditem externí auditorské firmy nebo získáním některé certifikace. Oba způsoby jsou dokladem, že zveřejněné informace jsou pravdivé a podložené daty a fakty.
A znovu:
Společenská odpovědnost je cyklický proces. Poté co realizujete a vyhodnotíte strategie jednoho období, zpracujete CSR report a revidujete své cíle, začnete opět od znovu. Můžete však stavět na tom co jste doteď vytvořili a pouze:
- setkat se se stakeholdery a probrat jejich postoje;
- prověřit aktuálnost důležitých témat;
- naplňovat novými aktivitami CSR strategický plán a vytyčené cíle;
- udělat si revizi a benchmarking;
- a zpracovat CSR report
Takový cyklus trvá obvykle jeden rok, ale může zabrat i dva roky a nebo více.
Jak bylo řečeno, udržitelnost je velmi individuální a způsob realizace a i výsledky jsou unikátní pro každou firmu. Nelze tedy přenést udržitelnost jedné firmy na jinou. Odpovědi na všechny otázky jsou ukryté uvnitř firmy ve firemní kultuře a vztazích se zaměstnanci, zákazníky, dodavateli a dalšími. Toto je 8 základních kroků, které doporučujeme následovat. Ale můžeme se setkat i s odlišnými přístupy. Existují firmy, kterým nevyhovuje vytváření CSR reportu, nechtějí nazývat svůj plán “CSR strategie”, či si vytvářet hodnocení a porovnávat se s ostatními. To vše je samozřejmě v pořádku. Jediným měřítkem je, aby firma prospívala společnosti, nevytvářela škody na životním prostředí a lidech a byla dobrým zaměstnavatelem.
Nejlepší cestou je ta, která vychází z Vaší vlastní kultury.
Připomeňte si krátce co je to CSR:
je součástí naší firemní DNA. Řešíme ji nejen s našimi klienty, ale je naší hlavní hodnotou v práci i v osobním životě.
