Firmy se v krizi soustředí na naplnění potřeb společnosti. Tento rys bude pokračovat i dále a úspěšné podniky se přizpůsobí. V dalším návodu, jak reagovat na koronavirus, přinášíme 5 kroků, které budou brzy samozřejmostí.
V prvním díle našeho průvodce jsme se zaměřili na to, jak efektivně využít home office a komunikace online. Práce z domova a vzdálená komunikace však ani zdaleka nejsou jedinou změnou. Krize zamíchala trhem. Devastace turismu a gastronomie je již tvrdou realitou. Naopak on-line služby a dovoz jídla zažívají boom a vše nasvědčuje tomu, že jim to vydrží i po skončení karantény.
U ostatních oborů to již tak jednoznačné není. Jsou zde firmy, které jsou ke krizím rezistentní, vše ustojí a změny se jich jakoby nedotknou. (Můžeme si je představit jako stromy s tlustou kůrou. Rána klackem se od nich jen odrazí). Typicky se jedná třeba o producenty základních potravin, zdravotních pomůcek, nebo rozhlasové služby.
Dobře si však s krizí poradily i tzv. resilientní firmy. (Ty lze přirovnat ke stéblu trávy, které se pod klackem ohne a zase narovná). Tyto firmy znají perfektně sami sebe nejen po finanční ale i nefinanční stránce, sledují své okolí a možná rizika a dokáží na ně hbitě reagovat. Celkem existuje 5 oblastí, kde může firma budovat svou resilienci.
1) Sleduje tzv. ESG informace (environmental, social and governance) a pravidelně je vyhodnocuje. To jim umožňuje omezovat dopady na životní prostředí i své náklady třeba snižováním elektrické energie nebo dopravy (environmental). Znají také například strukturu svých zaměstnanců a společenský přínos firmy (social) a intenzivně se zabývají inovacemi ve struktuře a řízením v organizaci (governance). Tyto podniky si lépe uvědomují (nefinanční) rizika spojená s vnějšími vlivy a předem je eliminují. V případě potřeby přesně vědí, jak ušetřit, co a jak lze inovovat a na čem založit krizové řešení.
2) Aktivně zapojuje zaměstnance do chodu firmy. Zaměstnanci jsou poklad firmy. Firma je obrazem svých zaměstnanců, naopak to nefunguje. Intenzivní interakce s nimi nejen zvedne jejich angažovanost a spokojenost, ale dokáže z firmy vytvořit kreativní energický prostor se zdravou kulturou. A co myslíte? Komu se lépe vysvětluje dočasné snížení platů, změna organizace práce, nebo zavádění nových nástrojů? Pokud mají možnost vidět a podílet se na řešení situace, přijmou lépe i nutná opatření. To samé platí tam, kde měli zaměstnanci odpovědnost za vlastní práci a možnost organizovat vlastní čas.
3) Zjišťovat názory a potřeby stakeholderů je dalším nástrojem, který získal na důležitosti. Některé firmy zareagovaly v krizi velmi rychle na novou situaci a přeorientovaly se na výrobu roušek, respirátorů či začaly poskytovat své poradenské služby dočasně zdarma. Potřeba společnosti zde přímo křičela. Ocitli jsme se v tzv. community centered economy (ekonomika zaměřená na společnost). Jedná se o hlavní rys dnešních dní. Tento trend bude pokračovat i po krizi. Potřeby však již nebudou hlášeny ve večerních zprávách. Firma musí aktivně zjišťovat, co od ní stakeholdeři a společnost očekávají, v rámci trhu i činnosti nad rámec obchodu. Naplňovat lidské potřeby je konec konců původním posláním firem. A v posledních měsících sehrály svou roli skvěle!
4) Je transparentní a autentická. Českem (a nejen) se rozlila obrovská vlna solidarity s postiženými krizí. Mimo jiné tak lidé kupují výrobky, jen aby podpořili svou oblíbenou firmu. Malopivovary, ze kterých lidé zachraňují navařené pivo, jsou perfektním příkladem. Jedná se o firmu, které věří, sdílejí její hodnoty a jsou přesvědčení, že dělá správnou věc.
5) Má dobré vztahy se svými dodavateli. Změnám podléhají také dodavatelské řetězce. Z postižených krajin je dovoz rizikový, letecká doprava funguje na minimum, ceny za dopravu se zvyšují a často se i stane, že omezená výroba nedokáže uspokojit všechnu poptávku. Výhodu tak získávají firmy, jejichž dodavatelské (ostatně i odběratelské) řetězce jsou jednoduché a lokální. Úrodu však sklízí i ti, kdo investovali do dobrých vztahů se svými dodavateli, znají je, dokáží se s nimi domluvit a vyjít si vstříc. Zároveň platí, že nejen firma, ale i její dodavatelé by měli být resilientní. Řetěz je tak slabý, jako jeho nejslabší článek.
Co tedy až řádění koronaviru začne polevovat, státy uvolní karantény a ekonomika se začne zotavovat? Co je účelem podnikání po roce 2020? Někdo by mohl říct, že hlavní potřeba je ekonomiky opět nastartovat, abychom mohli co nejdříve kupovat to, co dřív, vydělávat stejné peníze a generovat zisk, jako nikdy dříve. Ale k čemu? S naprostou jistotou přijde další krize a je jen otázka, kdy a co ji způsobí. Bude to další pandemie, hospodářské spekulace, rozhodnutí populistických vlád, dopady změny klimatu, nebo něco jiného, co si dnes ještě neumíme představit? Ostatně ani v lednu 2020 jsme si nedokázali představit, že se zavřou hranice a lidé budou chodit v rouškách. Není lepší zaměřit se na budování resilientní firmy, která bude odrážet potřeby společnosti?
Možná jste si všimli, že jsme v článku ani jednou nepoužili slovo udržitelnost. Přičemž budování udržitelných firem je to, čím se ve Fair Venture zabýváme. Dnešní krize nemá s udržitelností na první pohled mnoho společného. Přesto všechny kroky, které jsme popsali jsou základními kameny pro udržitelnou firmu! Tentokrát jsme je však více rozpitvali a dali do aktuálního kontextu.
je součástí naší firemní DNA. Řešíme ji nejen s našimi klienty, ale je naší hlavní hodnotou v práci i v osobním životě.
