Malé firmy a ESG. Největší překážky na cestě k udržitelnosti

Malé a střední firmy často tápou v tom, co obnáší přechod na udržitelný způsob podnikání. Přitom se často ukáže, že jsou udržitelnější než leckterá velká korporace. Jak si firmy stojí, si pro začátek mohou zjistit také samy díky chytrým digitálním nástrojům.

O udržitelnosti se mluví zejména ve spojitosti s velkými firmami, na které v nejbližších letech dopadne povinnost reportovat data schovaná pod zkratkou ESG (environmental, social, governance). Nepřímo však dopadne i na malé podniky, a to buď tak, že po nich data o udržitelnosti budou chtít velcí obchodní partneři, nebo banky při poskytování financování.

Malé a střední firmy jsou dnes v situaci, kdy tento přechod na zelenější podnikání vnímají spíš jako komplikaci než jako příležitost. A to je škoda. Udržitelné podnikání je totiž zejména příležitost, jak získat větší konkurenceschopnost i lepší financování od bank.

Chytré firmy si uvědomují, že když s udržitelností začnou co nejdříve, budou ve výhodě. Když ne, bude ve výhodě jejich konkurent. Lepší úvěry, nové odběratele a nové trhy získají ti aktivní, kteří chtějí být udržitelní a nastavují si cíle, jak toho dosáhnout už teď.

Firmám chybí informace

ESG je nové pro velké i menší firmy. Ty menší jsou však přirozeně v nevýhodě, protože na práci spojenou s ESG nemají kapacity a nemají takový prostor se této agendě věnovat. Přitom je to škoda, protože v tom mohou být velmi úspěšné a často je to v souladu s jejich hodnotami.

Malé firmy jsou nyní v situaci, kdy mají poměrně dobré povědomí o tom, co znamená Green deal pro jejich odvětví a seznamují se s ESG požadavky svých odběratelů. O reportování ale většinou nic netuší, čímž se jejich situace komplikuje, protože obojí jde ruku v ruce a spojením všeho do jedné agendy by se jejich situace zjednodušila.

Firmy, které si nejsou jisté, jaká legislativní pravidla a povinnost se na ně ohledně ESG agendy vztahují, to mohou zjistit díky jednoduchému nástroji, který vyvinula naše sesterská společnost Impact Metrics. Ten je zdarma a je to cesta, jak začít. Firma se díky němu zorientuje, zjistí, zda a kdy se na ni bude vztahovat reportovací povinnost a řadu dalších užitečných informací jako například o roli ESG manažera či vhodných cílech SDG.

Udržitelnost firem spočívá ve  snižování jejich dopadů na společnost a životní prostředí. Řadu věcí dělají firmy ze zákona, další z ekonomických důvodů. Nejčastěji se jedná o energetické úspory (zateplení budov, fotovoltaika a další úspory). Podniky také šetří tím, že snižují množství odpadů, odpady znovu využívají, nebo prodávají.

Management a majitelé menších firem také často cítí odpovědnost vůči svému okolí a snaží se chovat ohleduplně. Snižují znečištění, financují společenské aktivity. Udržitelnost pak řeší také kvůli svým zaměstnancům a zákazníkům – vyrábí biovýrobky a starají se o své zaměstnance i mimo práci. To všechno jsou věci, které mohou využít ve svém ESG reportu a mohou ukázat bankám a odběratelům, že jsou udržitelná firma.

Jak je to s reportováním o udržitelnosti

Jak je firma udržitelná, se posuzuje na základě dat ze tří oblastí – environmentální, sociální a udržitelné správy a řízení. Tato data pak firma zveřejňuje v takzvaném ESG reportu, který může dát k dispozici obchodním partnerům, zákazníkům a mohou z něj čerpat i banky, které tato data už dnes vyžadují.

Reportování je dnes povinné pro největší korporace a za čas se rozšíří na další firmy. Povinnost se bude týkat od roku 2026 firem splňujících alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Od roku 2027 pak dopadne na kotované malé a střední firmy.

Pro zbytek menších firem by mělo být reportování v budoucnu dobrovolné. To se může na první pohled zdát jako výhra, je v tom ale háček. S reporty velkých firem, které budou mít za úkol sledovat udržitelnost v celém svém dodavatelském řetězci, totiž budou pracovat banky a odběratelé při posuzování spolupráce. I po malých firmách tak mohou být reporty, reskeptive data z nich, požádována. Pokud je nebudou mít k dispozici, může je to znevýhodniti a snížit jejich konkurenceschopnost.

Už teď je tedy jasné, že velké firmy budou ESG data po svých dodavatelích požadovat (a to i po těch menších, na které se reportovací povinnost vztahovat nebude), aby vyhodnotily, jaké mají dopady jejich dodavatelské řetězce. Malé firmy tak budou „donuceny” zjistit si, jak na tom s udržitelností jsou, nepřímo přes své klienty či banky. Čím dříve si data podchytí, tím lépe pro ně a čím problematičtější obor, tím větší příležitost se pro firmy skrývá.

Jak se dá využít report

Report udržitelnosti by měl nahradit ESG dotazníky, které nyní posílají při sběru dat odběratelé či banky. Místo vyplňování spousty dotazníků tak bude stačit sepsat report jednou a veřejně ho prezentovat. Z něj pak mohou čerpat všichni, kdo budou data o firmě chtít znát.

Report mohou ocenit i koncoví zákazníci a uchazeči o práci. Zásadní přínos má ale pro vedení firmy, které díky němu uvidí nedostatky a příležitosti v konkurenceschopnosti.

Přechod na udržitelný způsob podnikání je tedy pro firmy zejména příležitost a čím dříve se jí chopí, tím více získají. Až čas ukáže, jak si malé a střední podniky povedou, ale nebude překvapení, když se ukáže, že jsou ve výsledku udržitelnější než leckteré velké korporáty.