Investoři a banky čím dál více upřednostňují zelené projekty, které mají přispívat ke zlepšení životního prostředí či zmírnění dopadů klimatické změny. Zelené financování neboli sustainable finance mohou získat nejen velké korporace, ale i malé a střední firmy.
Odpovědnější podnikání se skrývá pod zkratkou ESG. Zaměření na životní prostředí (E), společnost (S) a řízení firmy (G) ukazuje investorům, že firma je připravena adaptovat se na přechod k větší udržitelnosti a chápe její význam. Transformace evropské ekonomiky, ke které se Evropská unie zavázala v rámci takzvané Zelené dohody, nebude mít obdoby a přinese s sebou obrovské změny v mnoha oblastech a oborech.
Banky, investoři a pojišťovny proto už dnes hodnotí firmy podle ESG. Motivuje je k tomu právě politika EU. Firmy, které se zodpovědně připravují k přechodu na nízkoemisní ekonomiku, jsou z jejich pohledu hodnotnější než společnosti, které ESG ignorují.
K rozlišení toho, co je a není „zelené” slouží EU taxonomie. Ta popisuje, jaké aktivity zásadním způsobem přispívají ke zmírnění klimatické změny a budou proto hrát klíčovou roli v transformaci a dekarbonizaci evropské ekonomiky. Zároveň určuje, které aktivity do tohoto seznamu nepatří.
Klimatická změna promění světovou ekonomiku
Kvůli změně klimatu se promění celá světová ekonomika, ne jen ta evropská. Zelené taxonomie vznikají v mnoha dalších státech jako je například Indie nebo Indonésie. O to, jak je firma udržitelná, se zajímají zákazníci, obchodní partneři či právě investoři. Ti chtějí vědět, zda a jak danou firmu ohrožuje klimatická změna a jak této hrozbě předchází nebo kde leží její byznysové příležitosti. Zkrátka to, jak je v ESG aktivní.
Investoři si tak snižují riziko znehodnocení svých peněz. Nikdo z nich nechce za 20 let, kdy už bude téměř celá ekonomika bezuhlíková, držet černého Petra v podobě neudržitelné firmy. Pro společnosti, které v udržitelnosti zaspí, to může mít zásadní dopad na jejich konkurenceschopnost a ztrátu hodnoty.
Firmy by si tedy měly zmapovat svou situaci v udržitelnosti bez ohledu na svoji velikost. Data budou investoři a banky vyžadovat i od menších společností. Už dnes totiž pro banky a investiční společnosti platí nařízení pod zkratkou SFRD, které podle něj musí zveřejňovat rizika z hlediska ESG, taxonomie a zhodnocování svého investičního portfolia. Kvalitní reporting dat o udržitelnosti tak bude zásadní pro přístup k soukromým i veřejným financím, které EU plánuje vynaložit na přechod ke klimaticky neutrální ekonomice.
Zelené dluhopisy jako ekologický finanční nástroj
O ESG se čím dál více zajímají už zmíněné banky, které vedle zeleného financování řeší stále častěji takzvané zelené dluhopisy. Ty jsou v zásadě ekologickým finančním nástrojem, protože se jimi financují „zelené” projekty přispívající ke zlepšení životního prostředí – například budování obnovitelných zdrojů energie, zelených budov atd.
Vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu se letos na jaře předběžně dohodli na návrhu nového nařízení pro standardy takzvaných evropských zelených dluhopisů pod názvem European Green Bond (EuGB). Ty budou muset investovat veškeré finanční prostředky do udržitelných aktivit dle EU taxonomie, pokud se na dotčená odvětví již vztahuje. Pro odvětví, na něž se taxonomie EU dosud nevztahuje, a pro některé velmi specifické činnosti bude existovat rezerva flexibility ve výši 15 %.
Emitenti těchto dluhopisů tak budou moci prokázat, že financují skutečně ekologické projekty v souladu s taxonomií. Investoři, kteří je nakupují, zase budou mít jistotou, že jejich investice jsou skutečně udržitelné, čímž se sníží rizika spojená s greenwashingem, tedy lakováním nazeleno.
Na malé firmy se taxonomie zatím nevztahuje
U malých firem není možné vyhodnocovat udržitelnost dle taxonomie, protože analýza by pro ně mohla být příliš náročná. Zjednodušená pravidla by pro ně měla vzniknout, ale nebude to hned. I malé a střední společnosti ale mohou zelené financování už nyní získat. Bankám zatím většinou stačí, když prokáží, že se udržitelností nějakým způsobem zabývají a že například mají plán na snížení spotřeby elektřiny (v případě energeticky náročného provozu) nebo zjednodušený ESG report.
Do budoucna však banky budou detailněji vyhodnocovat ESG firmy a budou vyžadovat data jako je uhlikova stopa, spotřeba energie a další, aby zjistily, jak si firma v udržitelnosti stojí. Požadavky na zveřejňování těchto dat se stávají standardem pro už zmíněné zelené půjčky, investice a dluhopisy. Je tedy dobré znát tyto informace a umět je reportovat bankám a případně i obchodním partnerům, kteří o ně projeví zájem.
Vyhovět těmto požadavkům je pro menší a středně velké firmy často finančně nedostupné. Existují ale nástroje, které s tím firmám pomohou. Jeden takový máme k dispozici a pro firmy vytváříme reporty ve zjednodušené formě, jež jsou pro jejich potřeby dostačující a finančně dostupné.
Díky digitálnímu nástroji může firma také zjistit, jaká legislativní pravidla a povinnosti se na ni ohledně ESG agendy vztahují a případně od kdy, dále řadu dalších užitečných informací jako třeba o roli ESG manažera či vhodných cílech SDG.