6+1 způsob, jak pomůže udržitelnost překonat krizi a vytvořit odolnější firmu

Mnoho firem dnes hledá recept na překonání ekonomické krize, která doprovází pandemii koronaviru. Organizace, které se řídí principy udržitelnosti, opět ukázaly, že mají schopnost poradit si se situací svým unikátním způsobem. Může udržitelnost pomoct vytvořit firmu odolnou vůči změnám a krizím? Ano a hned 7 způsoby.

Odolnosti firem jsme se věnovali v předchozím článku. Pokud však již zavádíte udržitelnost, nebo o tom uvažujete, je vhodné to spojit s odolností vůči krizi.

1. Zapojení zainteresovaných stran

Ve chvíli, kdy firma zavádí udržitelnost, zjišťuje, jaká očekávání a názory mají její zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé i veřejnost obecně. Společenská role firmy je uspokojovat potřeby lidí, a tak musí znát jejich postoj. Následně vybere takové projekty a témata, která povedou k prosperitě firmy i společnosti a planety.

Potřeby společnosti se nyní mění, a právě proto je potřeba diskutovat a zapojovat zainteresované skupiny ještě více. V době „po koronaviru“ můžeme očekávat vzestup tzv. Human centered economy, kde jsou právě lidské potřeby hlavním vodítkem pro zaměření ekonomiky.

2. Dodavatelské řetězce

Ekonomická krize a zavírání hranic komplikují dovoz výrobků ze světa. Udržitelné podniky kladou důraz na kvalitní dodavatelské řetězce. To znamená, že své dodavatele prověřují a vybírají podle kvality, flexibility, efektivnosti i odpovědnosti a uhlíkové stopy. Často tak preferují dodavatele z Česka a Evropy. Pokud to jde, budují udržitelné firmy se svými dodavateli osobní vztahy.

A dnes se jim všechny tyto „investice“ vyplácí. Vědí, jaká je situace dodavatelů a co by jim pomohlo. Dokáží také  lépe vyjednat další dodávky a jsou méně závislí na vývoji situace na druhé straně světa.

3. Sledování environmentálních a sociálních dopadů

Sledování environmentálních a sociálních dopadů je nezbytnou součástí udržitelného podnikání. Firmy sledují například kolik spotřebují energie, jaký mají poměr rozložitelných materiálů, nebo recyklovatelnost odpadu. Věnují se však i lidským právům, rovným příležitostem žen a angažovanosti a spokojenosti zaměstnanců.

Tyto analýzy neslouží jen k porovnávání efektivnosti provozu. V krizi, jako je ta současná, firma hned ví, co ji stojí zastavení provozu, kolik ušetří za „uzavření kanceláří“ a co musí udělat pro hladký přechod na „home office“.

4. Snížení nákladů

Zavedení udržitelnosti vede přirozeným způsobem k úsporám. Ušetření výdajů na základě revize energií, materiálů a odpadů je již poměrně běžné i u nás. Po porovnání v rámci odvětví lze určit, které procesy jsou neefektivní a skrývají potenciál pro snížení nákladů. V dnešní době se jedná především o výdaje na vytápění budov a chod elektrospotřebičů. V důsledku stále intenzivnějšího sucha se očekává, že porostou i možné úspory za výdaje na spotřebu vody.

I když se o tom tolik nemluví, mnohem větší potenciál úspor se skrývá v oblasti zaměstnanců. Kvalitní organizace a komunikace, zdravá firemní kultura, angažovanost a spokojenost zaměstnanců. To vše přispívá k nižší fluktuaci. Hledání a trénink nového zaměstnance je, jak známo, velmi nákladný proces a náplň práce na dané pozici přitom stojí i několik týdnů.

5. Důvěryhodnost

Do Česka již přichází trend ze západní Evropy, kdy jsou firmy posuzovány nejen z finančního, ale také z tzv. nefinančního hlediska. Využívají to především banky a investoři při rozhodování, zda firmě finančně pomohou a jaký risk to pro ně představuje. Prokázání, že je firma zdravá také v environmentální a sociální oblasti, dokazuje, že snáze odolá budoucím krizím a předpokládá se, že o ni bude větší zájem veřejností. Není proto na škodu přiložit „CSR Report“ k žádosti o půjčku, nebo posuzování zdravosti firmy.

Stejný dokument od vás může chtít i odběratel. Je to zase jeho analýza, jak udržitelný má dodavatelský řetězec a zda se na Vás může v budoucnosti spolehnout.

6. Zvýšení povědomí a lepší jméno

Krize odhalila velkou vlnu solidarity mezi firmami i spotřebiteli. Vznikla řada iniciativ na pomoc postiženým objektům. Pomoc získaly především firmy s dobrou pověstí, které mají lidi (vědomě) rádi a chtějí jim pomoct. Přesto, že je nákupní chování z velké části emocionální záležitost, míra zájmu spotřebitelů o odpovědné výrobky a udržitelné firmy roste. A koronavirová krize je důkazem, že se lidé v době se neuchýlí k levným řešením, ale naopak jsou schopni podpořit místní, lokální, poctivé a transparentní podnikatele, kteří si to zaslouží.

S rostoucími dopady klimatické krize tak můžeme čekat, že budou lidé podporovat uhlíkově neutrální podniky, iniciativy na zadržování vody v krajině apod.

    +1.  Změna konceptu

Je již mnohokrát omílaným faktem, že krize nám dává unikátní šanci se zastavit a zamyslet. A to platí nejen pro jednotlivce, ale (v ekonomické krizi) především pro firmy. Pokud lidé nepřišli o práci nebo podnikání, často tvrdí, že se jim v karanténě vlastně líbí. Mají více času sami na sebe a na svou rodinu, nikam se neženou, vše můžou zařídit on-line a mnohem více času tráví relaxací a v přírodě. Odpadl i čas cestování do práce.

I firmy se mnohému naučily. Řada z nich zavedla úspěšně home-office prakticky ze dne na den. Zjistily, jak fungovat „na půl plynu“, využili změny společnosti pro nové výzvy a některé se i zapojili do řešení samotné pandemie. Brzké vyřešení situace koneckonců prospěje i samotným firmám a je zřejmé, že bez aktivního přispění soukromého sektoru bychom reagovali mnohem kostrbatěji.

V dnešní krizi přišly vniveč úspory a zisky nahromaděné v období od ekonomické krize v roce 2008. Nabízí se tedy zamyšlení, kam dále směřovat firmu. Je potřeba ji znovu rychle nastartovat a dosáhnout, co nejdříve růstu jako před krizí? Opět tak generovat zisky a jmění? Co se ale bude dít až přijde další krize? Opět budeme poměřovat, kdo o kolik přišel a jak se nastartovat… A tak pořád dokola.

Proč si tedy nedat jiný cíl, než být větší, silnější a ziskovější? Proč se nezaměřit na kvalitní a hodnotný produkt, pomoc místní komunitě, zapojení zaměstnanců do chodu firmy, reformy vzdělávacího systému, zlepšování stavu lesů aj. Firma musí fungovat po ekonomické stránce, ale kdo určil, že zisk je položka, podle které se má měřit úspěch?

Udržitelná firma znamená být odolnější, důvěryhodnější, ale také přínosnější a smysluplnější.