„Evergreenem“ v úsporách z udržitelnosti je snižování spotřeby energie. Energetický audit a investice do energeticky účinných opatření se mohou vyplatit za několik málo let či měsíců. Obdobně jsou na tom i investice do fotovoltaických panelů. Cena panelů za poslední léta prudce klesla.
Tak proč ještě neleží na každé střeše?
Problém je s jejím vykupováním a ukládáním. Energii z fotovoltaiky, kterou nespotřebujeme ihned, musíme ukládat do baterií, nebo pustit do sítě a prodat. A tam už je to problematické. Výkupní ceny za elektřinu jsou nízké a ceny za baterie vysoké. Firmy zde mají oproti domácnostem však zásadní výhodu. Elektřinu využívají především přes den, když jsou v provozu. Pokud výroba panelů nepřesahuje jejich spotřebu energie, je s podivem, že soláry ještě nemají.
Firmy mohou využít i toho, že obnovitelné zdroje poskytují elektřinu nerovnoměrně. Někdy je jí více a někdy méně. Kolísá proto i cena. Například mrazírna, nebo velká kancelářská budova potřebují v průběhu dne chladit a topit, ale nemají striktně dané v kolik hodin se musí spotřebovávat energie. Mohou tak reagovat na aktuální cenu energie a svou flexibilní spotřebu posouvat. A to není vše. Pokud je v síti nedostatek elektřiny, firmě může být zaplaceno za to, že příležitostně nevyrábí a poskytne svou kapacitu ostatním. Vítězí ten, kdo se dokáže přizpůsobit.