Nové evropské nařízení o obalech je nyní předmětem velkého zájmu, protože první povinnosti už začínají platit tento rok. Řada firem sice začala v celoevropské výzvě usilovat o odložení jeho platnosti, ale než zbytečně ztrácet čas a čekat, jak to dopadne, dává smysl udělat si pořádek v tom, jaké obaly používáte, z čeho jsou složené, jakou k nim máte dokumentaci a zda dokážete získat potřebná data od dodavatelů. Praktický pohled z obalářské praxe ukazuje, že největší výzvou nebude jen nový design obalů, ale také data, technické listy a nejistota kolem některých metodik.
Tento článek navazuje na příspěvek Nová obalová legislativa PPWR: Co musí firmy začít řešit už v letech 2026–2027 a vychází z aktuálních požadavků PPWR a z anonymizovaného rozhovoru s manažerkou české obalové firmy. Jeho cílem není podat právní výklad nařízení, ale ukázat, jak se nové požadavky začínají promítat do každodenní praxe dodavatelů a uživatelů obalů.
1. Začněte inventurou obalů, ne výměnou materiálů
Prvním praktickým krokem není hned hledat nový typ obalu. Firma by si měla nejdříve udělat přehled: jaké obaly používá, z čeho jsou, kdo je dodává, k čemu slouží, zda jsou určeny pro styk s potravinami, jestli obsahují plast, recyklát, více materiálů nebo problematické látky.
Z obalářské praxe vyplývá, že technické listy nejsou pro dodavatele obalů ničím novým. Běžně obsahují složení materiálu, základní vlastnosti nebo prohlášení o shodě. Změna ale bude v míře detailu a v tom, že některé údaje bude potřeba opravdu doložit. Typicky půjde například o obsah recyklátu nebo přítomnost PFAS. U některých požadavků zatím firmy čekají na přesnější metodiky a prováděcí akty.
2. Technické listy budou muset být konkrétnější
Co by si měla firma začít vyžádat od dodavatelů:
3. Design for Recycling: jednodušší obal nemusí být vždy jednoduché řešení
PPWR posílí tlak na obaly, které lze vytřídit a recyklovat ve funkčním systému. To bude podporovat jednodušší materiálové složení a ústup od obtížně recyklovatelných kombinací. Z praxe ale zároveň vyplývá, že u některých výrobků, zejména v potravinářství, nelze ochrannou funkci obalu jednoduše obejít. Obal musí chránit produkt, prodlužovat jeho trvanlivost a splnit hygienické požadavky.
Odklon k jednodruhovým obalům už nějakou dobu probíhá, mimo jiné i kvůli poplatkům, ale u potravinářských obalů zůstává návrh jednodruhového obalu složitější právě kvůli ochranné funkci.
4. Dodavatelská data: katalog přestane stačit
Firmy budou potřebovat větší jistotu v tom, co nakupují. Nestačí obecné tvrzení. Bude potřeba doložit, z čeho se obal skládá, jaké má vlastnosti a podle čeho výrobce či dodavatel dané tvrzení prokazuje.
Firmy by proto měly začít upravovat nákupní požadavky a smluvní dokumentaci tak, aby od dodavatelů získávaly nejen produktový katalog, ale i ověřitelná technická data.
Technická data bude nutné doložit, ale metodika testování zatím není jasná.
5. EPR a poplatky: z obalů bude datová disciplína
Firma by už neměla řešit jen nákup obalu, ale i to, kolik ho uvede na trh, z čeho je a jak se s ním dá po použití naložit. V praxi to znamená, že firmy budou muset lépe propojit data z nákupu, skladů, výroby, prodeje a reportingu. U větších firem se z PPWR může stát i IT projekt, protože data o obalech nebude možné dlouhodobě spravovat jen v tabulkách.
Přesný dopad na poplatky dnes nelze jednoduše odhadnout. Obecně ale platí, že hmotnost, materiálové složení a recyklovatelnost obalů budou hrát stále větší roli. Firmy, které sníží hmotnost obalů, zjednoduší jejich složení nebo zvýší podíl recyklátu, mohou být do budoucna v lepší pozici.
6. PFAS: konkrétní téma pro potravinářství a gastro
Jedním z prvních konkrétních témat jsou PFAS, často označované jako věčné chemikálie.
Od 12. srpna 2026 pak začne platit omezení pro PFAS v obalech určených pro styk s potravinami. Konkrétně se nastavují limity pro jejich obsah, které mají zabránit tomu, aby se tyto látky uvolňovaly do jídla a následně do lidského těla.
Firmy by si měly ověřit hlavně obaly určené pro styk s potravinami, zejména tam, kde obal brání prosakování tuku nebo vody. Typicky půjde o část mastnotěodolných papírových a kartonových obalů. Konkrétní limity a výklad je vhodné ověřit proti aktuálnímu znění PPWR a navazujícím prováděcím dokumentům.
Alternativy už existují: papír a karton bez fluorovaných úprav, bariérové vrstvy na bázi vosků, škrobu nebo celulózy, a hlavně také znovupoužitelné obaly.
Možnost využití vlastní nádoby může v gastronomii snížit spotřebu jednorázových obalů, ale současně přinese praktické otázky hygieny, odpovědnosti a nastavení provozu.
Na evropské úrovni se počítá s větší harmonizací evidence, ale jednotlivé státy jsou dnes v různé fázi připravenosti. Některé země pracují na rozšíření stávajících registrů (např. Německo-LUCID, ale obecně platí, že každá země má trochu jiné datové struktury a jejich harmonizace zabere nějaký čas. Legislativní rámec již existuje a infrastruktura je v různých zemích v různých fázích výstavby. Firmy by nyní měly sledovat nejen evropské požadavky, ale i vývoj národních systémů. Lze očekávat návaznost na stávající systémy, v Česku zejména na oblast EKO-KOM, ale konkrétní nastavení bude potřeba ověřit podle finální národní praxe.
Vedle technické dokumentace, dat od dodavatelů a pravidel pro PFAS přinese PPWR také výrazné změny v samotném používání obalů. Ty se naplno projeví hlavně kolem roku 2030, ale pro některé firmy má smysl začít s přípravou už nyní.
Jedním z důležitých témat budou cíle pro opětovné použití obalů. Ty se mají týkat například nápojových obalů, kelímků, potravinových obalů, obalů v e-commerce nebo transportního balení. Pro firmy to znamená, že se část obalů bude muset postupně přesouvat od jednorázového použití k systémům opakovaného použití, vratných obalů nebo doplňování.
V českém prostředí s tím souvisí také debata o zálohování nápojových obalů. Povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky v Česku zatím zavedený není. Legislativní návrhy se opakovaně vracejí do hry, ale konkrétní podoba a termín spuštění zatím nejsou jisté. Pro výrobce a distributory nápojů je proto důležité vývoj sledovat, protože evropská pravidla směřují k vysoké míře sběru nápojových obalů a bez funkčního systému bude jejich splnění obtížné.
Další změnou bude omezení vybraných jednorázových plastových obalů. Týkat se má například velmi lehkých plastových sáčků, některých plastových obalů na ovoce a zeleninu, jednorázových obalů na jídlo a pití konzumované v místě servírování nebo malých hotelových balení kosmetiky. Pro některé výrobce to může znamenat ztrátu části sortimentu. Pro jiné firmy, zejména dodavatele papírových, lepenkových nebo znovupoužitelných řešení, to naopak může být obchodní příležitost.
Z praxe obalářských firem vyplývá, že zájem o alternativy už dnes roste. Plastové sáčky nebo jednorázové obaly mohou v některých případech nahradit papírové sáčky, krabičky z hladké či vlnité lepenky nebo nové typy obalů navržené na míru konkrétnímu výrobku. Ani tady ale neplatí jednoduché pravidlo, že papír je vždy automaticky lepší. Vždy bude záležet na funkci obalu, hygienických požadavcích, logistice, životnosti výrobku a reálné možnosti recyklace.
Samostatnou změnou bude také harmonizace značení obalů. PPWR směřuje k tomu, aby značení bylo napříč Evropskou unií srozumitelnější a jednotnější. Spotřebitelé i firmy by měli lépe poznat, z čeho je obal vyrobený, kam ho vytřídit a zda je určený k opětovnému použití. V praxi to může znamenat změnu recyklačních symbolů, úpravu grafiky obalů a pravděpodobně i větší využití digitálních prvků, například QR kódů. Harmonizace označování se bude řešit už v malé míře od srpna 2026. Harmonizovaný štítek a další informace pak od roku 2028 (bude-li včas schválen provádějí předpis - konkrétní podoba harmonizovaného štítku je již dostupná v návrhu Joint Research Centre).
Pro firmy je proto vhodné nečekat až na poslední termíny. Pokud dnes připravují nové obaly, redesign produktů nebo změny v logistice, měly by už nyní zvažovat nejen cenu a funkčnost obalu, ale také jeho budoucí recyklovatelnost, možnost opětovného použití, požadavky na značení a dostupnost potřebných dat.
České univerzity sice nemají zákonnou povinnost ESG reportingu, udržitelnosti jako takové se však dlouhodobě věnují. Řadu principů ESG přitom uplatňují nejen na základě jiných legislativní opatření z…
Potřebujete splnit povinnosti ESG reportingu, nebo vás odběratel oslovil s vyplněním ESG dotazníku? Pak se výpočtu uhlíkové stopy nevyhnete – a čím lépe ho zvládnete, tím kvalitnější budou vaše ESG…
Nepředvídané události minulého roku postavily většinu firem v celém světe nad propast – pro některé podniky znamenala opatření spojená s krizí Covid 19 strmou cestu dolů, pro jiné příležitost se…