Proč vstupuje v platnost omezení PFAS v potravinových obalech?

Od 12. srpna 2026 nebude možné uvádět na evropský trh potravinové obaly, které obsahují PFAS na úrovni stanovených limitů nebo nad nimi. Proč Evropa tyto mimořádně odolné látky nazývané také věčnými chemikáliemi omezuje a jaké následky může mít jejich dlouhodobé používání?

„Teflon baby.“ Přezdívka, kterou by asi nikdo z nás nechtěl dostat. Bucky Bailey se narodil s vážnými vrozenými vadami. Jeho matka během těhotenství pracovala v závodě společnosti DuPont v americkém Parkersburgu, kde přicházela do kontaktu s látkou PFOA používanou při výrobě teflonu. Rodina později spojovala Buckyho zdravotní stav právě s touto expozicí. V celé oblasti, kde se teflon vyráběl, také začal podezřele narůstat výskyt rakoviny či dalších onemocnění.

Naše poznání o dopadech PFAS na lidské zdraví shrnuje následující obrázek:

image (8).png

Jejich příběh dobře přibližuje, co všechno PFAS jsou a jaký mohou mít vliv na lidské zdraví. Zachycuje ho krátká reportáž BBC nazvaná právě Teflon baby. V roce 2015 DuPont vyčlenil část svého chemického podnikání do samostatné společnosti Chemours. Spolu s výrobou na ni přešla také část environmentálních a právních závazků. Chemours následně svou bývalou mateřskou společnost zažalovala. Tvrdila, že rozsah převedených závazků byl podhodnocený a neodpovídal finančním možnostem nové firmy.

Spor názorně ukázal, že odpovědnost za znečištění vznikající desítky let nelze jednoduše vyřešit organizačním oddělením části společnosti. Dlouhodobé dopady zůstávají, ať už je má finančně nést kdokoliv. Celou kauzu společnosti DuPont výstižně zachytil film Dark Waters.

Parkersburg přitom není ojedinělou americkou zkušeností. Kontaminovaná místa máme také v Evropě. Zdrojem mohou být chemické provozy, hasicí pěny, průmyslové emise nebo dlouhodobě znečišťovaná voda a půda.

Oba snímky názorně ukazují, jak dlouho mohou následky používání mimořádně odolných látek přetrvávat a jak obtížně se napravují. A to i přesto, že každý obal automaticky nepředstavuje stejné riziko jako kontaminace okolí chemické továrny.

Co jsou PFAS a proč se jim říká věčné chemikálie

PFAS je souhrnné označení pro rozsáhlou skupinu per- a polyfluorovaných alkylovaných látek. Patří mezi ně také PFOA spojovaná s případem v Parkersburgu.

Tyto látky se používají proto, že dokážou povrchu dodat vlastnosti, které jsou pro výrobky velmi užitečné. Odolnost proti vodě, mastnotě, skvrnám nebo vysokým teplotám.

Najdeme je například v některých:

hasicích pěnách,

nepromokavých textiliích,

nepřilnavých površích,

průmyslových aplikacích,

papírových a lepenkových obalech odolných proti tuku a vlhkosti.

Právě jejich mimořádná odolnost je problémem. V přírodě jsou v zásadě nerozložitelné a hromadí se ve vodě, půdě, organismech i lidském těle. Zlikvidovat je zpravidla lze jen za velmi vysokých teplot. U některých PFAS vědci zkoumali a doložili souvislosti s poškozením jater, onemocněním štítné žlázy, poruchami plodnosti a některými druhy rakoviny.

Ne všechny látky ze skupiny PFAS mají stejné vlastnosti a stejnou míru rizika. Jejich společným jmenovatelem je ale vysoká chemická stálost. Pokud už jednou dojde ke kontaminaci vody nebo půdy, její odstranění znamená technicky složitý a velmi nákladný proces. A jak je na tom Evropa? Podívejte se na mapu kontaminace PFAS: The Map of Forever Pollution - The Forever Pollution Project.

Proč se PFAS používaly v potravinových obalech

V obalech se PFAS používaly především tam, kde bylo potřeba zabránit prosakování tuku nebo vlhkosti.

Typicky se mohly objevit v některých:

obalech na rychlé občerstvení,

papírech pod pečivo a tučná jídla,

krabičkách na pizzu,

sáčcích na popcorn,

miskách a obalech pro rozvoz teplého jídla,

jednorázových papírových a lepenkových obalech s bariérovou úpravou.

Pro výrobce obalů šlo o funkční řešení. Materiál zůstal lehký a relativně levný, ale současně odolal tuku, vodě nebo teplu. Dlouhodobé důsledky však ukázaly, že užitná vlastnost obalu nemůže být jediným kritériem při rozhodování o použité chemické látce.

Co přesně se mění od 12. srpna 2026

Nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech, označované zkratkou PPWR, stanovuje od 12. srpna 2026 limity pro obsah PFAS v obalech určených pro styk s potravinami.

Takový obal nebude možné uvést na trh, pokud obsahuje PFAS v koncentraci rovné nebo vyšší než:

25 částic na miliardu pro jednotlivou PFAS zjištěnou cílenou analýzou,

250 částic na miliardu pro součet PFAS zjištěných cílenou analýzou,

50 částic na milion pro celkový obsah PFAS včetně polymerních PFAS.

Limity se posuzují různými analytickými postupy. Nelze je proto chápat jako tři jednoduše zaměnitelná čísla. Současně nejde o absolutní zákaz každé zjistitelné stopy PFAS. Rozhodující je, zda obal dosahuje nebo překračuje některý ze stanovených limitů.

Omezení se vztahuje na obaly, které jsou ve styku s potravinou nebo jsou k tomuto použití určené. Vedle kelímků a krabiček může jít také o sáčky, papíry, vložky nebo obaly používané při rozvozu jídla.

Pro firmy tím praktické otázky teprve začínají

Firmy nyní potřebují zjistit, zda se omezení týká jejich obalů, jaké podklady mají požadovat od dodavatelů a kdy je nutné přistoupit k laboratornímu ověření nebo výměně obalu.

Musí také správně posoudit stávající zásoby včetně data jejich uvedení na evropský trh. Odpovědnost zde nemusí nést pouze firma, která obal fyzicky vyrobila.