EPBD se blíží. Proč by firmy měly začít řešit energetickou budoucnost svých budov už dnes

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) bývá často prezentována jako další regulační povinnost. Ve skutečnosti ale přináší mnohem zásadnější změnu. Budovy se postupně stávají strategickým aktivem, jehož hodnota bude stále více záviset na energetické efektivitě, provozních nákladech, klimatické odolnosti a schopnosti plnit budoucí požadavky na dekarbonizaci.

Česká republika nyní dokončuje pod Ministerstvem průmyslu a obchodu převod nové směrnice EPBD do národní legislativy. Současně Ministerstvo životního prostředí spouští nový systém energetického poradenství, zavádí renovační pasy a mění podobu programu Nová zelená úsporám. Přestože jsou tato opatření zaměřena především na domácnosti, ukazují směr, kterým se bude ubírat celý sektor budov.

Co přináší nová EPBD

Cílem směrnice EPBD je postupně snížit energetickou náročnost evropského fondu budov a dosáhnout bezemisního provozu budov do roku 2050.

To znamená větší důraz na:

• energeticky efektivní renovace,
• postupnou dekarbonizaci vytápění,
• využívání obnovitelných zdrojů energie,
• kvalitní data o budovách,
• hodnocení klimatických rizik,
• dlouhodobé renovační plány.

Vlastníci kancelářských budov, výrobních areálů, skladů nebo bytových domů by proto měli zbystřit. Energetická kvalita budovy bude totiž stále důležitějším faktorem při financování, oceňování i pronájmu nemovitostí.

Renovační pasy ukazují nový přístup

Ministerstvo životního prostředí letos spustilo systém energetických poradců a nový nástroj označovaný jako renovační pas. Nová zelená úsporám | Poradenství a renovační pas

Jeho princip je jednoduchý. Místo jednotlivých nesourodých investic vzniká dlouhodobý plán renovace budovy, který stanoví optimální pořadí jednotlivých kroků a jejich přínosy.

Tento přístup je zajímavý i pro firmy. Mnoho vlastníků budov dnes řeší jednotlivá opatření odděleně – výměnu zdroje tepla, fotovoltaiku nebo zateplení. Výsledkem ale nemusí být nejefektivnější využití investovaných prostředků.

Stejně jako domácnosti budou i firmy stále více potřebovat dlouhodobý plán renovace budov, který propojí energetické úspory, snižování emisí, klimatickou odolnost a ekonomickou návratnost.

Pokud firma hledá energetického specialistu, který umí jak PENB, tak renovační pas, obojí najde na webu
Refsite Projektanti a specialisté – Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) | Refsite.

Banky začínají sledovat více než spotřebu energie

Nová zelená úsporám nově staví prioritně na bezúročných úvěrech a energetickém poradenství. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti. Stát tím vysílá jasný signál: budoucnost renovací nebude stát pouze na dotacích, ale především na kvalitní přípravě projektů a dostupném financování.

Podobný vývoj lze očekávat i v komerčním sektoru. Banky dnes stále častěji hodnotí nejen aktuální stav budovy, ale také její připravenost na budoucí požadavky. Vedle energetické náročnosti je zajímá například:

• uhlíková stopa budovy,
• plán renovací,
• fyzická klimatická rizika,
• očekávané provozní náklady,
• schopnost budovy plnit budoucí regulatorní požadavky.

Právě proto se do ESG reportingu stále častěji dostávají témata jako spotřeba energie, klimatická rizika nebo dekarbonizační strategie budov.

Klimatická rizika už nejsou teorie

Vedle emisí a spotřeby energie roste význam fyzických klimatických rizik. V českých podmínkách jde především o:

• přehřívání budov během letních měsíců a rostoucí nároky na chlazení,
• přívalové srážky,
• lokální záplavy,
• efektivní vytápění.

Při analýze administrativního komplexu Bredovský dvůr jsme například identifikovali jako hlavní rizika právě rostoucí počet tropických dnů a intenzivní srážkové události. Výsledkem byla doporučení zaměřená na stínění budov, zlepšení tepelné stability objektů a ochranu proti přívalovým dešťům.

Pět kroků, které mohou firmy udělat už dnes

1. Zjistěte skutečnou energetickou náročnost budovy

Nestačí pouze znát výši účtů za energie. Důležité je pochopit, které části budovy spotřebovávají nejvíce energie a kde existuje největší potenciál úspor.

2. Spočítejte uhlíkovou stopu budovy

Výpočet uhlíkové stopy budovy je užitečným startem k identifikaci největších zdrojů emisí a k přípravě realistického plánu jejich snižování. U nových budov bude podle směrnice EPBD postupně povinné vykazovat tzv. global warming potential (GWP) za celý životní cyklus budovy, který zahrnuje jak zabudované emise v materiálech, tak provozní náklady. Od roku 2028 se tato povinnost začne týkat nových budov nad 1 000 m², od roku 2030 všech nových budov. Půjde tedy o faktor, který může ovlivnit cenu, atraktivitu budovy, požadavky bank a investorů.

3. Zhodnoťte klimatická rizika

Přehřívání, extrémní srážky nebo nedostatek vody mohou mít přímý dopad na provoz budovy i její hodnotu. Rizika jsou navíc klíčovým parametrem, který zajímá banky. Je potřeba je mít zmapované.

4. Vytvořte dlouhodobý renovační plán

Stejně jako renovační pas u rodinných domů dává smysl vytvořit plán postupných investic i pro firemní budovy.

5. Začněte budovu zahrnovat do ESG reportingu

Budovy bývají významným zdrojem emisí, nákladů i rizik. Právě proto se stále častěji stávají součástí ESG reportů, dobrovolného reportingu VSME i požadavků bank a investorů.

Budovy budou stále důležitější součástí ESG

Ještě před několika lety byly budovy v ESG reportech často jen okrajovým tématem. Dnes se stávají jedním z hlavních zdrojů dat o spotřebě energie, emisích, klimatických rizicích i investičních potřebách.

Implementace EPBD nastavuje rámec, ve kterém bude budoucí konkurenceschopnost budov stále více záviset na jejich energetické efektivitě, odolnosti vůči klimatickým změnám a schopnosti dlouhodobě udržet svou hodnotu.

Firmy, které začnou tato témata řešit včas, získají lepší podklady pro rozhodování, sníží budoucí náklady a budou lépe připravené na očekávání bank, investorů i obchodních partnerů.