Taxonomie je od ledna robustnější, více firem může využívat zelené financování

Velké firmy musejí od letošního roku zveřejňovat informace o svých aktivitách v souladu s EU taxonomií podle čtyř nových environmentálních cílů. Reportování dle taxonomie firmám přináší příležitost čerpat zelené financování.

Taxonomie je klasifikační systém, který určuje, jestli je ekonomická činnost environmentálně udržitelná. To má pomoci investorům či bankám zjistit, nakolik je firma skutečně zelená, aby mohli svoje peníze nasměrovat do skutečně udržitelných projektů a činností. Tedy tam, kde jich bude při přechodu EU na udržitelnější ekonomiku nejvíce třeba. Tyto investice budou mít v dekarbonizaci evropského průmyslu čím dál větší význam a budou stále žádanější.

Do loňska se na základě taxonomie vykazovalo podle dvou klimatických cílů:

• Zmírňování změny klimatu,
• Přizpůsobení se změnám klimatu.

Od ledna roku 2024 se reportování rozšířilo o čtyři nové environmentální cíle, kterými jsou:

• Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,
• Přechod na oběhové hospodářství,
• Prevence a kontrola znečištění,
• Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Rozšíření o čtyři nové oblasti s sebou nese také rozšíření taxonomie o nová průmyslová odvětví, kterých se týká například znečištění, a to napříč stávajícími i novými environmentálními cíli. Jedná se hlavně o dopravu, farmaceutický průmysl, turismus, výrobu či odborné služby.

Zahrnutí většího počtu odvětví znamená i větší počet firem, kterých se taxonomie týká. To bude mít pozitivní dopad v tom ohledu, že se díky vykazování podle taxonomie více společností bude moci ucházet o zelené financování.

Zelené peníze jsou určené firmám, které splňují velmi náročná kritéria. Banky a investoři jsou tu však také od toho, aby podnikům pomohli investovat do takových změn, které jim pomohou tyto ambiciózní podmínky splnit.

Od roku 2022 firmy vykazují v rámci taxonomie takzvanou způsobilost svých ekonomických aktivit. To znamená, jestli se na ně taxonomie vůbec vztahuje či ne. Pokud tomu tak je, firmy poté vykazují takzvaný soulad, tedy jestli a na kolik jsou způsobilé činnosti v souladu s taxonomií.

Aby byla ekonomická činnost společnosti podle taxonomie takzvaně způsobilá, musí být zahrnuta v alespoň jednom z výše uvedených šesti environmentálních cílů. A aby byla tato činnost v souladu s EU taxonomií, musí splňovat tři kritéria uvedená pro každou obsaženou ekonomickou aktivitu.

Tato tři kritéria stanovují, že:

Způsobilá činnost musí přispívat k jednomu ze šesti klimatických cílů taxonomie,
Nesmí působit významnou škodu ve vztahu k ostatním environmentálním cílům,
Musí splňovat minimální ochranná sociální opatření, což například znamená, že nepřispívá k porušování lidských práv.

Povinnosti zveřejňování informací spojené s taxonomií

Firmy musejí taxonomii reportovat v rámci ESG reportu. Ty, které spadají do oblasti působnosti směrnice o nefinančním reportingu pod zkratkou CSRD, musí ve svých výročních zprávách uvádět, do jaké míry se na jejich činnosti taxonomie vztahuje, tedy výše zmíněnou způsobilost pro taxonomii a sladění s taxonomií.

Ostatní společnosti, které nespadají do působnosti CSRD směrnice se mohou rozhodnout tyto informace zveřejnit dobrovolně, aby získaly přístup k udržitelnému financování nebo z jiných důvodů souvisejících s jejich podnikáním.

Taxonomie začíná být pro klienty čím dál zásadnější téma. Zejména pak pro společnosti, které ji musejí reportovat a vyhodnocovat. A tady vznikají obrovské rozdíly. Pro jednu společnost to může být jen formalita, pro druhou to může představovat obrovskou agendu, v jejímž rámci musí posoudit všechny své ekonomické aktivity, zda splňují poměrně složité podmínky taxonomie.

Je však potřeba zdůraznit, že taxonomie představuje zejména příležitosti pro firmy, jak být transparentní vůči investorům a dalším stakeholderům a hlavně jak si říci o financování pro dosažení vyšší udržitelnosti. Taxonomie firmám udává směr, kam by měly směřovat, aby byly konkurenceschopné i za deset, dvacet let.