Zpráva o udržitelnosti díl. 2 – Co by měla obsahovat?

Můžeme se setkat se CSR reporty shrnujícími dobročinné aktivit, jinde narazíme na stovky stran textů a tabulek a jsou i reporty o pár infografikách na několika listech. Jak by měl tento dokument správně vypadat a co by měl obsahovat?

Můžeme se setkat se CSR reporty shrnujícími dobročinné aktivit, jinde narazíme na stovky stran textů a tabulek a jsou i reporty o pár infografikách na několika listech. Jak by měl tento dokument správně vypadat a co by měl obsahovat?

Pokud si nejdříve kladete otázku, k čemu zprávy o udržitelnosti slouží, doporučujeme Vám, přečíst si první díl seriálu na našem blogu.

Nefinanční reporting je pro většinu firem dobrovolná aktivita a je tedy na nich, jak bude jejich CSR report vypadat. Aby se však zachovala úroveň, smysl a porovnatelnost reportů, vznikla řada iniciativ, které určují požadavky na zpracování reportu. Nejznámější iniciativou je GRI, ale lze se řídit také podle směrnice EU, CBSD, CDP, IIRC, SABS. Na důležitosti získává také TCFD. Instrukce však často převyšují svou délkou samotný report. Existují proto také odlehčené nástroje jako např. Kodex udržitelnosti.

Nástrojů pro reportování je dnes opravdu velká řada. Naštěstí se mezi sebou již jejich tvůrci dohodli a směřují ke sjednocení. Zde jsou body, které by neměly chybět v žádném reportu:

Materialita – Firma zveřejňuje informace, které jsou pro ni nejdůležitější a zároveň by neměla nic zásadního opomenout. Proces, jak určí tato důležitá témata se nazývá materialita. Jedná se vlastně o analýzu dopadů firmy, identifikace rizik, které z činnosti společnosti vyplývají a zohlednění očekávání stakeholderů. V reportech českých firem materialita často chybí. Jedná se však o nezbytnou část. Materialita vede firmu k tomu, aby zohlednila rizika (např. změnu klimatu) spojená s jejím podnikáním a prokázala, že to s udržitelností myslí vážně.

Dopady – jakmile jsou vybrána důležitá témata, uveřejňují se konkrétní dopady firmy. Například změna klimatu je relevantní pro téměř všechny průmyslová odvětví. Proto firmy zveřejňují svou uhlíkovou stopu.

Řešení – Kromě samotných dopadů je třeba doložit také řešení firmy, jak tyto dopady snižuje. Patří sem tedy strategie udržitelnosti, vytyčené cíle i konkrétní opatření a aktivity, které se realizovaly.

Řízení udržitelnosti – V reportu je potřeba dívat se také do budoucnosti. Proto by měl obsahovat i cíle, které si firma vytyčila (např. ve Strategii udržitelnosti). A neměla by chybět i informace důležitá pro dosažení cílů, tzn. kdo má jakou odpovědnost a jaký je plánovaný postup.

Celý report nás tak vede ke strategickému přístupu neustálého zvyšování udržitelnosti firmy. Je to přechod na sofistikovanější přístup k udržitelnosti než „dělat odpovědné aktivity z roku na rok“.

Podle účelu reportu a rámce, kterým se řídíte, můžete zařadit ještě řadu dalších bodů jako např. úvodní slovo CEO, kontakt na otázky a připomínky, provázání s SDGs, informace o zapojení stakeholderů, příběhy, porovnání a další.

V prvních dvou dílech našeho článku o nefinančním reportování jsme představili komplexnost a rozmanitost tohoto nástroje. Neexistuje jeden správný report. Vždy záleží na motivaci firmy pro reportování, sektoru, kde působí i velikosti. Rádi Vám pomůžeme navrhnout report na míru na našich workshopech. Nebo s Vámi můžeme navázat externí spolupráci a zpracovat váš unikátní report od A do Z.
A pokud jste s reportem již hotovi a přemýšlíte, jak s ním dále naložit, přečtěte si třetí díl našeho seriálu.