Jak souvisí společenská odpovědnost s firemní kulturou?

Velmi zásadně. Obecně lze říci, že společenská odpovědnost ve firmách začíná právě prací na zkvalitnění firemní kultury

Velmi zásadně. Obecně lze říci, že společenská odpovědnost ve firmách začíná právě prací na zkvalitnění firemní kultury.  Bývá to první důležitý krok směřující k jejich vyšší udržitelnosti. Společenská odpovědnost a firemní kultura jsou vlastně spojené nádoby. Je totiž nesmírně důležité, aby si vedení firmy společně se zaměstnanci i některými dalšími zainteresovanými skupinami vyjasnili několik zásadních otázek:

Jaké jsou společné firemní hodnoty? 

Jaké vize a které odpovědné aktivity se jeví jako smysluplné?

A jak bude vypadat jejich konkrétní realizace?

Jedině intenzivní komunikace a otevřené diskuze dokáží zvýšit vzájemnou důvěru v týmech, sounáležitost i angažovanost lidí a jejich pocit autonomie. Řízené debaty i spontánní iniciativy také pomohou nasměrovat cestu k udržitelné firmě už tím, že zcela přirozeně dají prostor k zapojení zaměstnanců do aktivní účasti na formulaci hodnot, směřování a samotné fungování firmy a možnost realizovat se v rámci společensky odpovědných aktivit, nebo vlastních projektů.

Zdravá firemní kultura a společensky odpovědné aktivity nemohou být lidem nařízeny shora vedením, ale naopak. Měly by vzejít z jádra dané společnosti, jako výsledek společných debat, iniciativ dle osobních zájmů a názorů či cílů, které si vytyčili dodavatelé či jiní obchodní partneři. Vedení by názor svých stakeholderů mělo brát velmi vážně.

Zaměstnanci tvoří jádro firmy a jsou tím nejdůležitějším a mnohdy i nejdražším kamenem, na kterém zaměstnavatel staví svou úspěšnost a tvář. Kvalitní firemní kultura s angažovanými týmy, spokojenými zaměstnanci a osvícenými leadry jsou ideálním základem pro zavádění kvalitní a smysluplné strategie udržitelnosti.

Ty totiž nespočívají jen v oblíbených dobročinných aktivitách, podpoře neziskových projektů, filantropii, či zavedení „zdravých pátků“ nebo tříděného odpadu.To vše je sice její součástí, ale nikoli podstatou.

Stěžejním kritériem pro stanovení a organizaci odpovědných aktivit by měla být znalost stakeholderů, především zaměstnanců (a také fakta o tom, jaký vliv na společnost a životní prostředí má fungování firmy, což ukáže tzv. revize udržitelnosti.)

Říkáte si, že  kvalitní firemní kultura a spokojenost zaměstnanců ještě neznamená, že si všichni jednotně uvědomují důležitost odpovědného přístupu firmy k okolí a životnímu prostředí? Je fakt, že konzervativní zaměstnanci, kulturní diverzita v některých firmách či lokální problémy v sociálně slabších regionech mohou být jistou bariérou v chápání podstaty a důležitosti odpovědného jednání. Zejména těch aktivit, které míří ven z firmy, či nějakým způsobem mění návyky a stereotypy zaměstnanců nebo zasahují do jejich pojetí pohodlí a luxusu. Ne každý má udržitelnost na vrcholu svého hodnotového žebříčku.

Žijeme však v době, kdy toto téma nabývá stále více na důležitosti a kdy obor CSR neboli společenská odpovědnost firem alias firemní udržitelnost zaujímá zcela logicky své pevné místo ve stále více korporacích, podnicích i institucích.

Je přirozené, že nové obory a neznámé pojmy v nás vyvolávají nejasné představy, předsudky, fámy, bariéry i obavy. A neznalost problematiky tyto negativní pocity ještě umocňuje. Právě proto je nesmírně důležité klást důraz na kvalitní, ucelenou a objektivní interní komunikaci a dopřát zaměstnancům a pracovním týmům možnost rozvoje a vzdělávání i v této oblasti.

Dnes již není velký problém, outsourcovat řízení CSR na externí konzultanty, objednat si vzdělávací programy v udržitelnostiCSR workshopy nebo najmout pro rozvoj zaměstnanců tzv. CSR kouče čili udržitelný koučink.

Kruh se nám tím uzavírá – bez kvalitní firemní kultury se jen těžko zavádí společensky odpovědné strategie, ovšem bez povědomí o podstatě společenské odpovědnosti se naopak jen stěží podaří vytvořit skutečně kvalitní firemní kulturu.