CSR, SDGs, ESG a další. Přehled udržitelných zkratek a akronymů

Legislativa:

NFRD – Non-financial Reporting Directive, česky směrnice o nefinančním reportování, ukládá velkým firmám povinnost zveřejňovat informace o svých dopadech a přístupu, jak je řeší. Tato směrnice bude od roku 2023 doplněna o CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Povinnost reportovat se rozšíří na více firem a bude podrobnější v požadavcích na to, co by se mělo zveřejňovat. Samotné NFR označuje Nefinanční reporty neboli Zprávy o udržitelnosti.

SFDR – Sustainablity finance disclosure regulation je legislativa Evropské unie, která udává investorům, aby zveřejňovali nakolik jsou portfolia aktivit, které financují, udržitelná. Podobné informace budou muset zveřejňovat již příští rok i banky. V jejich případě se to označuje jako Green asset ratio.

Standardy pro nefinanční reporting:

CDP – Carbon Disclosure Project je iniciativa, která koordinuje a sbírá zveřejňování firemních dat o uhlíkové stopě a dopadech na vodu a lesy. Firmám tak pomáhá analyzovat, jak si stojí ve svých dopadech a co je potřeba zlepšit. Součet všech dat je důležitým zdrojem informací o dopadech v rámci celé planety. Systém se doplňuje s CDSB – Cimate Disclosure Standards Board.

GRI – Global Reporting Initiative je nejrozšířenější metoda, podle které firmy zpracovávají své nefinanční reporty. GRI udává rámec, co a jak by se mělo zveřejňovat, aby byly jejich Zprávy o udržitelnosti důvěryhodné a porovnatelné.

IIRC – International Integrated Reporting Council udává, jakým způsobem by měly být nefinanční informace zveřejňované ve výročních zprávách. Specifikum tohoto přístupu je právě propojení finančních a nefinančních informací.

SASB – Sustainability Accounting Standards Board je alternativní rámec pro reportování. Oproti GRI je více zaměřen na formulaci informací pro investory. Větší důraz je tak kladen na to, jaká rizika pro firmu vyplývají z environmentálních a sociálních problémů.

TCFD – Task Force on Climate-related Financial Disclosures uvádí, jak by měly firmy, banky a investoři zveřejňovat svá finanční rizika, která plynou z klimatických změn. Opět je to zaměřeno především na vyhodnocení finanční výkonnosti a informování investorů.

Nástroje pro firemní udržitelnost

SBTi – Scence Based Targets initiative pomáhá soukromému sektoru stanovit cíle pro snižování uhlíkové stopy založené na vědeckých poznatcích. Cílem je, aby byly závazky firem v souladu s globálními cíli na snižování emisí.

EMAS – Systém environmentálního řízení a auditu je metodika pro sledování spotřeb energií, vody a tvorby odpadu a systematický proces snižování těchto dopadů. V dnešní době, je tento přístup již spíš na ústupu. Zastínily ho komplexnější přístupy k udržitelnosti včetně nefinančního reportingu.

LCA – Life Cycle Assessment neboli Hodnocení životního cyklu je komplexní soubor analýz, který posuzuje dopad výrobků, nebo služeb na životní prostředí. LCA mapuje dopady od získávání surovin, přes výrobu, převoz, používání výrobku až po jeho likvidaci. Zohledňuje se celkem 10 aspektů, kde může dojít k negativním dopadů včetně přispívání ke klimatické změně, toxicity pro ekosystémy a eutrofizace.

Koncepty firemní udržitelnosti:

CSR – Corporate Social Responsibility neboli Společenská odpovědnost firem je souhrn nebo systém aktivit, které zmírňují negativní dopady firmy, a naopak zajišťují její přínos pro společnost. Zneužívání CSR ke greenwashingu bohužel vedlo k tomu, že CSR je již někdy vnímáno, jako podbízení a kupování si veřejnosti. Stále častěji se používá pojem udržitelnost, který lépe reflektuje dlouhodobost a komplexnost dopadů firmy.

CSV – Creating Shared Value je pojem který vznikl teprve nedávno. Označuje byznys plán, který propojuje ekonomickou hodnotu s hodnotou pro společnost. Firmy tak vydělávají na tom, že řeší některý environmentální nebo společenský problém. Příkladem jsou sociální podniky. Tuto strategii však aplikují i velké firmy, jako např. Nestlé.

ESG – Environmental, Social and Governance se stává mantrou českých manažerů udržitelnosti. Jedná se o proces, kterým firma sleduje vyhodnocování dopadů ve třech zmíněných oblastech – životní prostředí, společnost a řízení firmy –. Data lze následně použít k optimalizaci dopadů firmy, komunikaci směrem k veřejnosti, a především vyhodnocení udržitelnosti firmy pro potřeby investorů vyhledávajících tzv. ESG investice.

SDGs – Sustainable Development Goals neboli Cíle udržitelného rozvoje. Jedná se o 17 cílů do roku 2030, kterých musíme podle OSN dosáhnout pro naplnění udržitelného rozvoje. Tyto Cíle se staly společným jazykem pro aktivity vlád, firem a dalších organizací pro společné projekty a udržitelné aktivity.

Ostatní zkratky, které by se mohly hodit

CO₂e – Ekvivalent oxidu uhličitého je jednotkou emisí skleníkových plynů. Kromě CO₂ je řada dalších plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Významné jsou například methan (CH₄) nebo oxid dusný N₂O. Každý plyn je vypouštěn v jiných objemech a je jinak silný (neboli každý má jiný GWP – global warming potential). Abychom mohli určit celkové emise z různých plynů, přepočítáváme je všechny na ekvivalent oxidu uhličitého.

HR – Human Rights. Ač tato zkratka označuje ve firmách většinou lidské zdroje, ve světě udržitelnosti se bavíme o dodržování lidských práv. Firmy často hledí na to, aby byla lidská práva dodržována v jejich dodavatelských řetězcích, které sahají do zemí, kde to vždy není samozřejmostí.

ZKL – Změna k lepšímu je nezisková organizace, která vznikla v reakci na Restart české ekonomiky po covidovém roce 2020. Jejím poslání je sjednotit hlas českých firem pro restart směřující k udržitelnému rozvoji. Firmy zde také pracují na společných udržitelných projektech.

Setkáváte se i s dalšími zkratkami, které souvisí s udržitelností ve firmách, dejte nám o nich vědět a my je zařadíme do tohoto článku.